Jdi na obsah Jdi na menu
 


TRADICE ZEMSKÉHO SNĚMU V RÁMCI ČESKÉHO KLUBU POSLANCŮ , SPOLKŮ A OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ

6. 12. 2013

 

 

Český klub- 

ZEMSKÝ SNĚM ČECH MORAVY , SLEZSKA A SLOVENSKA

--------------------------------

ČESKÝ KLUB POSLANCŮ ZEMSKÉHO A ŘÍŠSKÉHO SNĚMU

1863-1873 Zpracoval dne 2.12.2012 JAN VALENTA

Úvod :

České státní právo po porážce revoluce a odkladu Zemského sněmu po rozpouštění císařem Františkem Josefem I. bylo obnoveno po pádu vlády Alexandra Bacha tak, že poslanci Českého Zemského sněmu neboli oficiálně ZEMSKÉHO SNĚMU KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO tvořili ČESKÝ KLUB .

………………………….

Obnovená Zemská práva zr. 1791 za panování Leopolda II (1790-92) a za nedocen

ČESKOSLOVENSKÉ NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ 1918-1938

ěného císaře Ferdinanda V. 1830-1848 ( abdikoval) se stala základem ČESKÉ STÁTNOSTI, posléze vrcholem Národního obrození. Jména jako František Palacký ( starosta ZS 1848 v Kroměříži) , hr. Ervin Nosticz a dále dr. František Ladislav Rieger, dr. Julius Grégr , Karel Sladkovský ( staročeši-mladočeši) ukázala že i rozdílné pojetí existence národa ve svazku Rakousko-Uherské monarchie ( omezené vyrovnání bylo zklamáním pro obě národní strany) nemusí znamenat bezobsažná jednání. Protokoly a zápisy schůzí tehdy ručně psané inkoustem dokládají vlastenectví a zodpovědnost zástupců českého národa. Je to markantní rozdíl od 65 let komunistického (1948-1989) a současného režimu ( 1989-???). Na Zermský sněm ani jedni nemohou navazovat, tudíž oba režimy, včetně Protektorátu ČECHY A MORAVA, tzn. Celých 65 let je Parlamentní systém v ČESKOSLOVENSKU ( ČR A SR ) nejen v rozporu a Českým a Slovenským státním právem, ale samou podstatou demokratického systému . Příklady v Evropě navazující :

FRANCOUZSKÉ NÁRODNÍ SHROMÁŽD

ĚNÍ 1791-1958 1958- ???

SPOLKOVÁ REPUBLIKA N

ĚMECKO 1871-1933 1948- 1990 S S NDR dosud a mje to BUNDESTAG !

Rakouský spolkový sn

ěm

POLSKÝ SEJM 1158-1939 1988 AŽ DOSUD

BRITSKÝ PARLAMENT : DOLNÍ A HORNÍ SN

ĚMOVNA 1645-DOSUD

KONGRES USA 1776- DOSUD

ŠVÉDSKÝ SN

ĚM 1812 AŽ DOSUD

NORSKÝ SN

ĚM 1815-AŽ DOSUD

A m

ůžeme pokračovat .

Státoprávní klub sdružoval poslance

ČECH MORAVY A SLEZSKA .

Od roku 1863 nep

řetržitě až do vyhlášení REVOLUČNÍHO NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ DNE 14-28.ŘÍJNA 1918 a tak jedině NS ČSR bylo oprávněno v PS a Senátu Zemí řídit náš stát do r. 1938! Druhá republika 30.9.1938 až 14.3.1939 už to oprávnění z hlediska Mnichovské zrady ztrácí.

150 LET OD PRVÉ SCH

ŮZE ČKL

A ustavení Klubu

českých poslanců

Poslanci kte

ČESKÝ KLUB BYL ROZDĚLEN DO ODBORNÝCH KOMISÍ :

…………………………….

 

 

ří přísahali věrnost národu měli oprávnění i pro Rakouský říšský sněm ! Pokud poslanci kooptovaní a volení v létech 1989 až 1992 zradili přísahu na Ústavu ČSFR jsou zákonitě zbaveni svých mandátů i zpětně !

Školská a výchovná

Státní správa

Zákonodárná

T

ělovýchovná ( nově)

Kulturní

Obecní a zemská správa

Návrhová a peti

ční

Cechy a zástupci obcí a m

ěst

 

První p

ředseda ČKL hr. Erwín Nosticz

Starosta ZS a druhý p

ředseda : dr. František Ladislav Rieger(NS SVOBODYMYSLNÁ) od r. 1864 a místopředseda ČKL dr. Julius Grégr ( NS STÁTOPRÁVNÍ) obě zvané „staročeši“, „mladočeši“.ČKL se během několika let až 1866-1873 rozrostl o příslušníky cechů .

 

VÝZNAMNÍ

ČLENOVÉ ČESKÉHO ZEMSKÉHO SNĚMU A ČESKÉHO KLUBU :

 

FRANTIŠEK PALACKÝ

V

ĚNCESLAV VLADIVOJ TOMEK

DR. FRANTIŠEK LADISLAV RIEGER

DR. JULIUS GRÉGR

KAREL SLADKOVSKÝ

ANTONÍN DVO

ŘÁK

KAREL WENZIG

KAREL BRAUNER

HR. ERWIN NOSTICZ

HR. FRANTIŠEK THUN TAXIS

HR. VILÉM JAN LUDVÍK TR

ČKA Z LIPÉ

HR. JAN KOLOWRAT

KNÍŽE JAN SCHWARZENBERG

VÁCLAV KRATOCHVÍL

V

ĚNCESLAV ZELENÝ

JOSEF ŠKARDA

JOSEF PRÁCHENSKÝ

HR.VÁCLAV HARRACH

OD ROKU 1893 JUDR.KAREL KRAMÁ

Ř

Nové Stanovy

ČKL byly schváleny roku 1878 135 let

r. 1883 p

ředsedá dvacátý rok F.L. Rieger

JAN EVANGELISTA PURKYN

Ě, KAREL PURKYNĚ KLÁRA PURKYŇOVÁ

FRANTIŠEK LADISLAV

ČELAKOVSKÝ

DR. JI

ŘÍ ŠOLC

DR. JAN HN

ĚVKOVSKÝ

ING. JOSEF HLÁVKA

 

Byla to v rámci racionálního rozd

ělení Kurie venkovských obci, která povzbudila rozvoj národního sebevědomí a vytvořila předpoklad toho, že opomíjené české země : ČECHY-MORAVA A SLEZSKO se podílely 82% HDP na prosperitě Rakouské monarchie v závěru 19.století a významnou měrou se Čnou měrou se ČKL zasloužil o propojení zájmů prostého lidu a zákonodárců. Odborné komise ať petiční, či kulturní( burgentní) byly už při zrodu Českého klubu předvojem prvků jedinečného modelu : SKUTEČNÉHO „ÚSVITU PŘÍMÉ DEMOKRACIE „ ( nikoliv té Okamurovy) . Diskuse byly bez ohledu na postavení ať mluvil Rieger, Grégr či jiný velikán, nebo zástupce „perníkářů“ vždy v pořadí a měl svou důležitost a každý návrh byl projednán jako důležitý !

N

ěkteří potomci se proslavili dále ve20. I současném 21.století

PROSFESOR ALOIS JIRÁSEK- MUDR.ARNOLD JIRÁSEK

V

ĚNCESLAV ZELENÝ- PROFESOR MILAN ZELENÝ ( vnuk)

Profesor JAN KREJ

ČÍ- IŠA KREJČÍ SKLADATEL

ANTONÍN DVO

ŘÁK- RODINA DVOŘÁKŮ

JOSEF ZÁTKA- SYN-VNUK

DR.BED

ŘICH GABRIEL – SYN-(zavražděn komunistickými pohraničníky) – vnuk australský emigrant

ANTONÍN MAJER- VÁCLAV MAJER

VOJTA NÁPRSTEK- RODINA NÁPRSTK

Ů

FRANTIŠEK PALACKÝ- RODINA PALACKÝCH

F.L.RIEGER – RODINA RIEGR

Ů

JOSEF MACHÁ

ČEK- RODINA MACHÁČKŮ

MUDR.JOSEF THOMAYER- RODINA THOMAYER

Ů

 

PANYCHIDA ZA BED

ŘICHA SMETANU ROKU 1882

Další komise : silni

ční ( dopravní), stavební, zemědělská)

DR. JOSEF PRAŽÁK- DR.ALBERT PRAŽÁK

 

Ob

ě Národní strany se zastávaly proti německým podnikatelům českých dětí dělníků a v. r.1886 prosadily Zákon o povinné školní docházce do českých škol a zákaz práce dětí.

Výrok dr. Riegera vrozprav

ě :

„ N

Českých dělníků chodit do německých škol. Rovněž je nepřípustné aby pracovaly 12 hodin denně. Spatřuji v tom násilí na národě. České děti budou chodit do českých škol a na ochranu musí být uzákoněna osmihodinová úpracovní doba….“ ( Věru víte to naši pseudohistorici při obhajobě tohoto režimu ?)

ěmečtí podnikatelé nutí české děti

Grégr : „Podporuji ! Omyly továrník

ů a velkostatkářů neprosspějí nikterak jim ani dělnictvu ! ( Opravdu je líčen jako asociál? Styďte se !)

Pokr. p

říště

NÁRODNÍ LISTY TÉ DOBY

 

 

 

 

 

 

RUKOPIS F.L.RIEGERA

 

 

 

 RUKOPIS F.L.RIEGERA